Od Tic-tac-toe a Tetrisu ke Candy Crush Saga

Před 11 měsící

Podívejte se na evoluci puzzle videoher a klíč k jejich úspěchu.

Puzzle s kostkami se v podstatě skládají z propojených kousíčků. Videoherní teoretik, spisovatel a docent na škole designu na Dánské akademii výtvarného umění Jesper Juul definuje videohry s puzzle s kostičkami jako videohry, ve kterých hráči "manipulují s kostičkai tak, aby je nechali zmizet podle určitého kritéria." Podle něj tento typ her má určitou jednoduchost, kterou uživatelé milují a která je klíčem k jejich úspěchu. K tomu jsou navíc velmi návykové.

To je důvod, proč není překvapením, že Candy Crush Saga vyvinutá firmou King pro Facebook a vydána v dubnu 2012 byla jmenována hrou roku 2013 herní webovou stránkou Eurogamer. Během prosince 2012 měla již přes 10 milionů stažení a v červenci 2013 bylo odhadováno, že hra má 6,7 milionů aktivních uživatel a vydělává 633 000 dolarů denně na americkém App Store.

S nástupem smartphonů se objevili příležitostní hráči, což je někdo, kdo chce typ hry, která si nežádá příliš, když se hraje. Ve skutečnosti si Candy Crush bere herní styl z předešlé hry, která také byla velmi úspěšná: Bejeweled. V této jednoduché videohře musel hráč pohybovat drahokami sem a tam a spojit stejné, aby zmizely a získat tak body. Bejeweled vyvinutý PopCapGames a vydaný v roce 2001 je však na druhou stranu založen na klasice Tic-tac-toe, jako většina dalších her, které staví na kombinování kousků něčeho.

Kdo někdy nebyl ve škole unuděný a nezahrál si Tic-tac-toe (tedy piškvorky) na stole s kamarády? Je v tom stejná dynamika: kombinování objektů stejného typu na desce - horizontálně, vertikálně, nebo po diagonále - k vyhrání zápasu. Je to tak jednoduchá dynamika, že noho dalších herních vývojářů uspělo s jejich vlastním ztvárněním. Stejnou hratelnost můžeme vidět i u karetní hry Solitaire, ve které musíte kombinovat karty v závislosti na barvě a později v jedné hodnotě.

Když se bavíme o tomto typu her, první, co přijde na mysl je Tetris. Alexey Pajitinov pracoval v IT centru sovětské vědecké akademie, když vytvořil tuto slavnou hru. Ve volném čase tento ruský programátor začal vyvíjet hru, která se inspirovala v jeho oblíbeném puzzle: Pentominu. Pajitinov nejprve navrhl hru pouze pro osobní použití a říkal jí Tetris—z řecké předpony tetra, která znamená čtyři (herní útvary jsou zhotoveny ze čtyř kostiček a říká se jim tetrominy) a slova tenis, což byl jeho oblíbený sport.

V roce 1984 však hra vyšla veřejně a stala se prvním zábavním softwarem, který byl exportován ze Sovětského svazu do Spojených států. Verze pro Game Boy vyšla v roce 1989 a byla nejúspěšnější. Magazín Electronic Gaming Monthly ji ohodnotil prvním místem s titulem "nejlepší hra všech dob". V roce 2010 bylo ohlášeno, že hry Tetris se prodalo 170 milionů kopií, což z ní udělalo nejstahovanější placenou hru.

Jak měl Tetris pomalu úspěch, začaly se tvořit další hry ve stejném stylu. "Inovativní tak akorát, aby se odlišily, ale aby byly dostatečně podobné, že se to bude uživateli snadno hrát," vysvětluje Juul s tím, že to je výherní kombinace k úspěchu při vytvářené takové hry. V roce 1989 Jay Geersten tuto formulku aplikoval špičkově a vytvořil hru Columns, známou také jako Jewels, aby vyhověl cílu firmy soupeřit s hrou Tetris pro Game Boy.

Columns byla první hra zahrnutá při nákupu konzole Sega Game Gear a dostala se na 34. místo v magazínu Mega v žebříčku Nejlepší hry na Mega Drive všech dob. Bloky třech drahokamů padají stejným způsobem, jako u hry Tetris a jako u Tic-Tac-Toe musí být tři stejné spojeny, aby zmizely a hráč získal body. Povolené pohyby jsou stejné, jako u ruské hry a rychlost se také zvyšuje, když hráč postupuje úrovněmi. Bloky však nelze otáčet, jen barvy lze měnit vertikálně, aby šly bloky lépe kombinovat a drahokamy mizely.

Další videohry také okopírovaly nápad spojování kousků podle barvy. V roce 1990 například vznikla hra Dr. Mario na Nintendo Entertainment System (NES) a GameBoy, ve které Mario potřeboval pomoc při zbavování se virusů určitých barev pomocí pilulek ve stejných barvách. Zas a znovu může být s bloky manipulováno jako v Tetris a tři pilulky stejné barvy jsou potřeba k zabití virusů, které se zvětšují, jak hráč postupuje hrou.

Magazín ACE byl jedním z mála, který dal hře špatné hodnocení, jelikož  was one of the few to give a bad response to the game, since it "zapáchala pragiátorstvím" a byla horší než hry, na kterých byla založená. Na druhou stranu časopis Allgame vychválil Dr. Mario jako "jednu z nejlepších puzzle her" na trhu "zaplaveným" tímto žánrem.

A trh byl opravdu (a stále je) docela zaplavený tímto typem her, ale vždy tu byl někdo, kdo to inovoval a přinesl něco nového do žánru. To byl případ hry Puyo Puyo, kterou vytvořilo studio Compile a vydalo v roce 1991. Po tak velkém množství bloků, drahokamů a pilulek přinesla tato japonská hra želatinové příšerky, které k sobě přilnou, jakmile dojde k jejich kontaktu a tentokrát byly třeba čtyři, aby zmizely a hráči dostali body.

Od ostatních her se však liší, protože nebylo třeba seřadit jen čtyři kousky. Prostě bylo třeba mít nejméně čtyři kousky, ale šlo jich také spojit mnohem víc. Když se stejné kousky odstranily, tak k tomu navíc spadly nové z vrchu a došlo k dalšmu kontaktu s ostatními kousky, čímž se daly dělat komba.

Tvůrce hry, Kazunari Yonemitsu, si tehdy myslel, že puzzle hry mají nudné postavy, tak dal těm svým náročnější styl ve stylu Street Fighter. Hra má i nějaké překážky, jako například černé kousky, které nepasují k žádným jiným a blokují vaše pohyby.

A nyní i Spritted vzalo v úvahu tuto japonskou klasiku a vytvořilo Pandemix, puzzle videohru, ve které musíte spojit nejméně čtyři buňky stejného typu k vytvoření molekuly, která zmizí. Budete ale také čelit bombám, které učiní vaše strategie více složité, takže si dávejte pozorgame!

Napsala Paula Gil Alonso.

 

Komentáře

Máte rádi tuto hru? Jste nejlepší? Řekněte nám!